LITERATURA

   

Historie sklářské výroby v českých zemích

Kolektiv
Historie sklářské výroby v českých zemích
Nakladatelství ACADEMIA Praha, 2003, 2004
Rozvojová 135
165 02 Praha 6 - Suchdol
e-mail: expedice@academia.cz

Přípravy na vydání čtyřsvazkové, několik let ohlašované publikace „Historie sklářské výroby v českých zemích“ vrcholí. V červnu 2003 vyšla první část druhého dílu, vydání druhé části druhého dílu je ohlášeno na říjen letošního roku. První svazek druhého dílu popisuje všeobecnou a hospodářskou historii českého sklářství, tvaroslovný vývoj uměleckého skla, vývoj českého sklářského školství, sklářský výzkum, základní suroviny, složení skla, žárovzdorné materiály, paliva a sklářské pece od konce 19. století do roku 1990, druhý svazek druhého dílu bude věnován vývoji jednotlivých sklářských oborů a technologií ve stejném období. 
Vydání na českou sklářskou historii do devadesátých let 19. století zaměřeného prvního dílu je ohlašováno na první a závěrečného třetího dílu na druhé pololetí roku 2004.
Čtyřsvazkovou „Historii sklářské výroby v českých zemích“ pro Českou sklářskou společnost vydává Nakladatelství ACADEMIA Praha.
První část druhého dílu lze objednat přímo o vydavatele na výše uvedené adrese za 450 Kč včetně poštovného. Pultová prodejní cena je 390 Kč.

-gh-

   

Antonín Langhamer
The Legend of Bohemian Glass - A thousand years of glassmaking in the heart of Europe

(Legenda o českém skle, The Legend of Bohemian Glass, Legende vom böhmischen Glas)
Vydalo nakladatelství TIGRIS, Zlín 1999.
292 stran velkého formátu, přes 300 barevných reprodukcí a tabulek.

Pod názvem „The Legend of Bohemian Glass - A thousand years of glassmaking in the heart of Europe“ byla v srpnu 2003 Legenda o českém skle s přepracovaným i rozšířeným textem a přílohou se 160 historickými i současnými logy a ochrannými značkami českých sklářských firem a škol vydána v angličtině. Přeložil ji James P. Kirchner z USA.
Anglické vydání Legendy lze objednat v nakladatelství TIGRIS, Nábřeží 599, 760 01 Zlín. 
e-mail: tigris@tigris.cz nebo: knihy@tigris.cz
http://www.tigris.cz

„Spíše než legendou je Langhamerova kniha Legenda o českém skle mimořádně silným příběhem. Srovnání s Gombrichovým Příběhem umění (The Story of Art) se čtenáři přímo nabízí. Langhamerovi se podařilo předložit přehledný a ucelený příběh českého sklářství nejen jako samostatného oboru, ale i jako součásti dějin umění, dějin průmyslu - a to vše na pozadí historie jako takové. Metodicky výborně zpracovaný a díky kvalitní a bohaté fotodokumentaci názorně prezentovaný vývoj technik, metod, sklářských škol, tvarů i motivů vede čtenáře k základní samostatné orientaci v oboru. To je samozřejmě pro čtenářské publikum mnohem cennější a přínosnější způsob prezentace než pouhý výčet fakt a informací (ovšem pro autora o to náročnější!). Ten se také neomezuje pouze na historii používaných technik, surovin a následujících finálních produktů. Stejnou pozornost věnuje i osobám a školám, které jsou s tímto oborem spjaty...“
Z recenze Mgr. Soni Římkové, in.: vlastivědný sborník Z Českého ráje a Podkrkonoší, svazek 13, SOA Semily 2000, str. 288.

   

Milena Klasová, Stanislav Libenský Jaroslava Brychtová

Gallery Praha, 2002.
Formát 310x325 mm, 280 stran, 270 fotografií.
Prodejní cena 2600 Kč. 
Gallery, Legerova 70, 120 00 Praha 2
e-mail: gallery@galleryJK.cz
http://www.galleryJK.cz

Těsně před koncem roku se obdivovatelé díla prof. Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové a českého skla dočkali dotisku monografie, jejíž první vydání zničila voda z Vltavy, když se v srpnu 2002 vylila z břehů a zaplavila pražský Karlín. Nakladatelství Gallery ji proto v nezměněné podobě vydalo znova.
Je to reprezentativní publikace zvoleným formátem, velkorysou grafickou úpravou Rostislava Vaňka, polygrafickým zpracováním (Východočeská tiskárna Pardubice) a obsahem; vznikala v nejtěsnější možné spolupráci s autorskou dvojicí, a proto ji lze považovat za její velmi kritický pohled na výsledky vlastní pětačtyřicetileté tvůrčí spolupráce a proto také za její společné poselství sklářské přítomnosti i budoucnosti. Profesor Libenský „s autory pečlivě korigoval tuto monografii“ ještě den před svou smrtí. 
Nápadné je, jak málo z toho, co společně vytvořili pro architekturu - ve spolupráci s architekty bylo od konce padesátých minimálně do poloviny osmdesátých let těžiště jejich výtvarných aktivit, protože mimo jiné především jejich prostřednictvím zajišťovali existenci na tavenou plastiku zaměřeného výrobního střediska Železnobrodského skla - považovali za nutné v monografii dokumentovat obrazem, ale jak na druhé straně velmi pečlivě zdokumentovali svou autorskou ateliérovou tvorbu, protože do ní nejzřetelněji promítli své vlastní, na vnějších vlivech nezávislé představy. Ostatně právě v ní je jejich společný tvůrčí přínos světové sklářské výtvarné kultuře zásadní a trvalý.
Monografii s oběma umělci připravila a stěžejní text pro ni napsala Milena Klasová. Podrobně v něm sleduje jejich životní i umělecké osudy, všechno podstatné od poloviny padesátých let, kdy začali spolupracovat, zaznamenává realizace v architektuře i ateliérovou tvorbu, samostatné výstavy i účast na výstavách zásadního významu, ohlasy na jejich tvorbu i jejich velice významné kontakty se zahraničím, seznamem pamatuje na všechny Libenského žáky z ateliéru sklářského výtvarnictví na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Zaznamenává ceny a vyznamenání, jichž se jim dostalo v zahraničí, ale podle mého názoru zbytečně tají, že v roce 1967 se stali Libenský s Brychtovou laureáty státní ceny KG a že profesor Libenský byl v roce svých šedesátin prohlášen zasloužilým umělcem...
Text Mileny Klasové provázejí kratší texty Thomase S. Buechnera, Václava Erbena, Jiřího Šetlíka, Gillo Dorflese, Vittorio Fagone, Susanne K. Frantz a Tomáše Vlčka; z nich zejména Šetlíkova úvodní studie stojí za pozornost.
Nedílnou součástí monografie je seznam vyobrazení, přehled samostatných výstav, zastoupení ve sbírkách, ocenění, podrobná bibliografie, seznam spolupracovníků a jmenný rejstřík. 

-gh-

   

Oldřich Palata, Stanislav Libenský a jeho škola

 

Reprezentativní obrazovou publikaci velkého formátu v tvrdé vazbě s obalem a v grafické úpravě Rostislava Vaňka vydala v říjnu 2001 u příležitosti stejnojmenné výstavy v Národním technickém muzeu v Praze s českým, anglickým, německým a francouzským textem (Stanislav Libenský a jeho škola / and His School / und seine Schule / et son école) Galerie Prager Kabinett v Salzburgu, která ve spolupráci se společností POPI s.r.o. připravila i výstavu.
Přehlídka děl profesora Stanislava Libenského, jeho ženy Jaroslavy Brychtové a čtyř desítek jeho žáků bude postupně instalována také v několika zahraničních galeriích a ukončena výstavou s aukcí v USA. 
V letech 1963 až 1987 studovalo u profesora Libenského ve speciálním sklářském ateliéru na VŠUP přes sto budoucích výtvarných umělců z Československa i ze zahraničí, kteří dnes svou tvorbou významně ovlivňují světovou autorskou sklářskou tvorbu. Někteří se ale prosazují také jako malíři, sochaři a šperkaři.
Pro výstavu a publikaci byla vybrána přibližně jedna třetina Libenského žáků a jen jejich tvorba je (včetně stručných životopisných medailonů) v publikaci zastoupena celostránkovými barevnými digitálními fotografiemi od Pavla Keprta.
Závažným nedostatkem publikace je, že se zaměřila jen na ty autory, kteří byli zastoupeni na výstavě. Byla to jedinečná příležitost ke zveřejnění jmen všech Libenského žáků, ale z nepochopitelných a jen těžko vysvětlitelných důvodů nebyla využita.
-lgh-
   

Sylva Petrová, České sklo

 

Publikace přibližuje klíčové momenty a okolnosti vývoje světového fenoménu - české individuální sklářské produkce - za posledních 55 let, ale stručně připomíná i to, co předcházelo. V české a anglické verzi ji ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze a Mezinárodním institutem pro výzkum skla Univerzity v Sunderlandu vydalo nakladatelství Gallery Jaroslava Kořána. Vznik knihy podpořily granty Ministerstva kultury ČR a Britské Akademie v Londýně.

Publikace je dílem Sylvy Petrové, dříve kurátorky sbírky skla UPM v Praze, nyní profesorky na Univerzitě v Sunderlandu ve Velké Británii. Nejvíce fotografií dodal Gabriel Urbánek a graficky upravil Rostislav Vaněk. Litografie a tisk Východočeská tiskárna, spol. s r. o.

Z obsahu publikace:
Zdravice profesora Stanislava Libenského, Kultura za komunismu, RANÉ POČÁTKY, OD DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY DO 50. LET, OBDOBÍ MEZINÁRODNÍCH ÚSPĚCHŮ OD BRUSELU K OSACE, UPEVNĚNÍ SOVĚTSKÉ OKUPACE PO ROCE 1968, PO SAMETOVÉ REVOLUCI, QUO VADIS ČESKÉ SKLO?, Autorské medailony, Výstavy českého skla 1945-2000, Výběrová bibliografie, Jmenný rejstřík aj.

Formát 310x330 mm, 284 stran, 320 fotografií.

Prodejní cena 1900 Kč.

Společnost Gallery slavnostně představila publikaci České sklo ve středu 14. listopadu 2001 v Pantheonu Národního muzea v Praze.

Gallery, Legerova 70, 120 00 Praha 2
e-mail: gallery@galleryJK.cz
http://www.galleryJK.cz
   

Eva Ranšová, Sklo 1880 - 1930. Nový Bor a okolí

 

Obrazová publikace s fotografiemi Lubomíra Hány byla vydána v listopadu 2001 u příležitosti stejnojmenné výstavy v Jídelnách Obecního domu v Praze.
Je první prací podrobně seznamující s výrobou skla v Novém Boru a okolí od osmdesátých let 19. do 30. let 20. století. Text provází bohatá obrazová dokumentace, v níž jsou fotografiemi svých výrobků nejpočetněji zastoupeny v tomto období nejznámější firmy Julius Mühlhaus & Co., Karl Goldberg, Johann Oertel & Co., Karl Pohl, Alexander Pfohl, Karel Palda aj. Značnou pozornost kniha věnuje také novoborské odborné sklářské škole a výsledkům její spolupráce s místními výrobci. 
Nedílnou a patrně nejvýznamnější součástí publikace je přehled novoborských sklářských firem, rafinérií a zušlechťovatelských dílem včetně jejich k označování výrobků užívaných signatur a značek a slovníček nejpoužívanějších technických pojmů. 
Publikace má 108 stran a byla vydána v české a německé verzi (Glas 1880 - 1930. Nový Bor und Umgebung).
Objednat lze na adrese:
Sklářské muzeum v Novém Boru (tel. 0424/222 196).
-lgh-
   

Alena Křížová, 
Proměny českého šperku na konci 20. století

 

Tato publikace je první monografií o moderním českém šperku, jeho průkopnících a dalších tvůrcích a ohlasech na jejich tvorbu. Zaměřuje se na šperk jako individuální výtvarný projev a vývoj přibližuje ve třech kapitolách. První je nadepsána „Počátky autorského šperku“ a zabývá se rozpadem tradičních vztahů a budování nových struktur, podobou šperku padesátých let, výstavami ateliérové bižuterie a počátky unikátního šperku, průmyslovým výtvarnictvím a ateliérovou tvorbou a vztahem mezi uměním a řemeslem, mezi výtvarníkem a řemeslníkem.
Druhá kapitola je nadepsána „Příklad tvůrčích osobností“ a zabývá se českou sklářskou školou a slovenským šperkařem Antonem Cepkou (?), odrazem strukturalismu v českém šperku a jeho pozdními ohlasy, tradicemi a východisky sochařského šperku, aktivitami konce šedesátých let a prvními stříbrnickými sympozii, konstruktivními tendencemi ve šperku a mladým šperkem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.
Třetí kapitola je nadepsána „Aktuální podoba šperku na konci století“ a zabývá se skleněným šperkem - prvním českým specifikem, netradičními materiály jako východisky pro nový druh šperku, textilním šperkem - druhým českým specifikem, osobním příkladem V. K. Nováka, šperkem jako body artem, ateliérem kovu a šperku na Vysoké uměleckoprůmyslové škole, postmoderními tendencemi a novými možnostmi devadesátých let.
Důležitou součástí publikace jsou autorské medailony, soupisy kolektivních výstav a šperkařských sympozií, bibliografie, rejstřík osob a resumé v angličtině a němčině.
Publikace vyšla v nakladatelství Academia roku 2002 s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky a Nadace Českého fondu výtvarných umění.
Má 224 stran a četné (nečíslované) barevné i černobílé reprodukce.
(lgh)

Petr Nový,
Kristiánov. Klíč k srdci Jizerských hor

 

Knížka vyšla k 250. výročí příchodu sklářské rodiny Riedelů do Jizerských hor a 115. výročí ničivého požáru kristiánovské hutě.
Autor rozdělil text do pěti kapitol seznamujících s osadou, sklárnou, kaplí a hřbitovem, školou a ozdravovnou. Nechybí ani podrobný soupis pramenů a literatury. Zajímavý text s řadou dosud v německé, ani české regionální literatuře neuváděných skutečností, je cenný i tím, že sleduje osudy sklářské osady i po zániku hutě (Kristiánov jako místo letních, většinou pětitýdenních ozdravovacích pobytů pro chudé a churavé liberecké dívky ve věku od 6 do 14 let, obnovená tradice sklářských poutí v 90. letech 20. století). Tato knížka by si zasloužila kvalitnější reprodukce a polygrafické zpracování.

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, 2002
Formát A/5, 40 stran, 14 čb reprodukcí
(lgh)

Antonín Langhamer,
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov 1856-2002

 

Knihu vydala sklářská škola u příležitosti oslav 145. výročí svého založení. Stostránkovou studii o historii a přítomnosti nejstarší evropské sklářské školy napsal Antonín Langhamer, který s ní příležitostně spolupracuje již od roku 1965, fotografie vybraných exponátů ze školní sbírky a Sklářského muzea v Kamenickém Šenově pořídil Lubomír Hána. Publikaci graficky upravil Petr Menš a vytiskl ji Grafiatisk a.s., Děčín.
Jedná se o dosud nejpodrobnější zpracování historie školy, jejíž příznivý vliv na místní sklářskou výrobu urychlil vznik podobně orientované sklářské školy v Novém Boru (1870). Ze zkušeností obou škol vycházeli zakladatelé Odborné školy pro sklářský průmysl a řezbářství v německém Zwieselu (1904) a první české Odborné sklářsko-obchodní školy v Železném Brodě (1920). Škola citlivě a včas odpovídala na vnější podněty, proměny životního stylu a potřeby sklářského průmyslu, proto jsou mezi jejími výrobky výtvarným pojetím i řemeslným provedením pozoruhodné malby na skle, rytiny a výbrusy ovlivněné historizujícími a orientalizujícími tendencemi 80. a 90. let 19. století, secesí, pro 20. léta charakteristickým stylem art deco i pro 30. léta příznačným funkcionalismem a civilismem. Pozoruhodné skleněné předměty ve škole vznikly také ve druhé polovině 40. let, kdy se k odpovědnosti za její další osudy přihlásili mladí čeští sklářští výtvarníci a broušeným, malovaným i rytým sklem předznamenali pozdější umělecké experimenty i práce současné. Jednotlivá vývojová období školní historie jsou spojena s působením jejích ředitelů a některých pedagogů, proto je v textu věnována značná pozornost také jim a jejich uměleckým a životním osudům.
Škola nevychovává jen budoucí sklářské mistry, technology a podnikatele. Talentované žáky připravuje ke studiu na vysokých školách uměleckého směru. Od září 1945 až do zrušení školy v roce 1952 bylo na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze přijato přes dvacet absolventů a od začátku 60. let dodnes přes třicet.
Formát A/4, 128 stran, 156 vesměs barevných reprodukcí.

Publikaci si lze objednat na adrese
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská
Havlíčkova 57
471 14 Kamenický Šenov
e-mail: supss@clnet.cz
Prodává ji také Sklářské muzeum a Glassicentrum v Kamenickém Šenově.
(lgh)

Antonín Langhamer,
Vyšší odborná škola sklářská, Střední průmyslová škola sklářská Nový Bor 1870-2000

 

...Ke čtení je určen později vyšlý díl dějin, plně z pera Antonína Langhamera. Dějiny školy jsou zde probrány na pozadí dějin města Nového Boru a umělecké snahy profesorů školy jsou konfrontovány s evropským vývojem. Ve většině své existence z tohoto porovnání vychází škola velmi dobře. Autor prokládá svůj výklad citáty kronik, tisku a pamětí, které pomáhají hutně a autenticky vyjádřit atmosféru doby. V bohatém poznámkovém aparátu jsou uvedeny podrobné biografické informace o všech ředitelích a nejdůležitějších profesorech a žácích, o městě i o průmyslu v okolí...
...Jmenovitý přehled absolventů, ve výročním almanachu běžný, by zřejmě přesáhl možnosti publikace. Místo toho je kniha raději vybavena bohatým ilustračním materiálem z historie školy - pedagogové, razítka, budova, žáci a jejich návrhy, plakáty atd. Obrazy i text ukazují historii v úplnosti, plasticky a zajímavě...
...K prohlížení je určen první vyšlý díl. Obsahuje české resumé o historii školy, jeho anglický a německý překlad a množství fotografií od L. Hány a G. Urbánka. Kvalitu jednotlivých děl posoudí čtenáři podle svého vkusu, kvalita fotografií je nesporně bezvadná. Díla z nejstaršího období školy působí spíše svojí virtuozní technikou. Naprostá většina děl ale pochází ze současnosti, tj. po roce 1985. Jednotlivá díla žáků jsou uvedena podle vyučujících. Zpravidla jsou to výrobky ateliérového charakteru, především skleněné sochy, ale najdou se i pěkné přejímané a broušené vázy, broušené odlivky a experimentální (ale použitelné) poháry...
...Sklářská škola v Novém Boru má bohatou historii. Kniha ji líčí věrně a zajímavě, autor (a jeho spolupracovníci) soustředili velmi mnoho údajů nejen o škole, ale i o městě a borském sklářství. Rozdělení díla do dvou, relativně nezávislých svazků - umění a dějiny - je šťastně zvoleno. Všem, kteří přispěli k vydání této pěkné knížky je třeba poděkovat. Kniha má jen jedinou (v současné době běžnou) vadu - k dostání je snad jen ve škole v Novém Boru...
Ing. A. Smrček, SaK 12/2002, str. 332 (kráceno)

Vydala Střední průmyslová škola sklářská v Novém Boru
2 díly, díl I. 2002, díl II. 2000

Publikaci si lze objednat na adrese
Střední průmyslová škola sklářská
Wolkerova 316
473 01 Nový Bor
e-mail: info@vos-sps.cz
Prodává ji také Sklářské muzeum v Novém Boru.

Uměleckoprůmyslová škola v Jablonci nad Nisou 1880-2000

 

S jednoročním zpožděním vyšla v Jablonci nad Nisou v září 2001 již k oslavám 120. výročí založení jablonecké uměleckoprůmyslové školy ohlašovaná publikace.
Má 280 stran velkého formátu, pevnou vazbu s přebalem, podrobně zpracovanou historii školy, několik set barevných reprodukcí, seznam všech žáků z let 1880 až 2000, německé a anglické resumé.
Škoda, že se to tam, kde se text snaží zařadit osudy školy do širších historických souvislostí, hemží nepřesnými údaji.
Kniha se prodává za 500 Kč.
Distribuci zajišťuje vydavatel - Střední uměleckoprůmyslová škola v Jablonci nad Nisou (tel. 0428/312 805).
-lgh-

Bořek Šípek, Paris - Praha 2002
Šípek Associates, 2002

 


   

K výstavě architekta, designéra a pedagoga Bořka Šípka (*1949) v prostorách Pražského hradu na podzim 2002, byly vydány dvě publikace. Představují ho v dosud nejúplnějším a nejpřehlednějším výběru všech výtvarných aktivit.
Čtyřsetstránková publikace „Bořek Šípek, Paris - Praha 2002“ je věnována designu. Převládá sklárnou AJETO v Lindavě, jíž je uměleckým ředitelem, realizované hutní sklo, ale nechybí ani tvarově originální porcelánové jídelní soubory, práce z kovu a nábytek, zejména křesla a židle a celoskleněné stolky. Jestliže lze po prolistování této publikace ještě o celkovém pojetí jeho přece jen poněkud výstřední designérské tvorby tu a tam alespoň v něčem zapochybovat, poslední pochybnosti zmizí po seznámení s druhou, vskutku reprezentativní publikací „Šípek Associates, 2002“. Je věnována architektuře z 80. a 90. let, tvořené ateliérem ŠÍPEK ASSOCIATES“, v němž jsou jeho spolupracovníky Radovan Hora a Pavel Rek. Byl založen v roce 1999 a volně navázal na STUDIO ŠÍPEK vzniklé roku 1982 v Amsterodamu. Právě tato publikace přesvědčivě prokazuje evropský rozměr Šípkovy architektury (a na ni navazujícího interiérového designu!), což není dáno jen tím, že jeho realizace jsou nejen v Nizozemsku, ale také Německu, Francii, Japonsku a z devadesátých let také v Čechách, ale zejména tím, jak se mu daří do těch nejmenších podrobností, tj. včetně svítidel, nábytku a ostatních pro stylovou jednotu nezbytných detailů, řešit všechny projekty.
Bořek Šípek vsadil na vizuální přesvědčivost svých realizací, a proto v obou publikacích chybí vysvětlující texty a rádoby originální postřehy výtvarných teoretiků, ale popravdě řečeno, vůbec je v nich nepostrádáme, protože reprodukovaná díla hovoří sama za sebe. 
Obě publikace pro tisk připravilo Studio AJETO GRAPHICS v Novém Boru a vytiskla Východočeská tiskárna v Pardubicích.
Publikace lze zakoupit v Galerii ARZENAL v Praze.
(lgh)

Vlastimil Vondruška, Sklářství

Publikace, která spojuje popis technologie výroby a dekorování skla s historickým vývojem sklářství. Autor – historik, publicista a současně majitel sklárny – zpracoval rovněž přehled vývoje významných skláren u nás i ve světě.

Vydala Grada Publishing a.s.
U Průhonu 466/22, Praha 7
obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz
tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

Počet stran 276, 228 černobílých a 43 barevných obrázků.
První vydání, Praha 2002